Všestranné využití pěnového skla

Stavební materiály jsou v oblasti stavebnictví samostatnou rozsáhlou kapitolou a častým tématem k diskusi. Výrobci stavebních hmot musí reagovat na zpomalení ekonomického růstu, vyšší energetickou náročnost, zvyšující se cenu lidské práce. Změny nastávají i na straně zadavatelů. Ti čím dál častěji kladou důraz na výběr vhodného stavebního partnera, a především stavebních materiálů. V této době nestačí, aby byl materiál jen ekonomický a dobře zpracovatelný. Ve 21. století, v době hledání obnovitelných zdrojů, je důležitý i ekologický aspekt, trvanlivost a univerzálnost materiálu.

Poměrně mladým stavebním prvkem, který splňuje veškeré požadavky současného stavebního trhu, je pěnové sklo REFAGLASS. Jde o tepelně izolační materiál, který je vyrobený ze stoprocentně recyklovaného skla.  Pro své technologické vlastnosti se hodí prakticky na všechny druhy staveb.

Pěnové sklo – materiál vhodný pro historické památky
Při rekonstrukci jakékoliv stavební památky podléhá stavební dokumentace a použité materiály obzvláště velmi přísnému schvalovacímu procesu. Historické dědictví staré stovky let je třeba uchovat i pro příští generace. Proto architekti, projektanti i stavbyvedoucí hledají vždy nové a lepší řešení. Ivan Podracký, stavitel a restaurátor některých částí Pražského hradu, si pěnové sklo REFAGLASS oblíbil pro své parametry a používá tento materiál ve svých projektech. Nedávno byl tento materiál z odpadových obalových lahví použit při rekonstrukci 12 balkónů objektu bývalého tereziánského Ústavu šlechtičen na Pražském hradě. Restaurátoři požadovali lehký materiál, který nezatěžuje konstrukci. Ze zkušeností se zatékáním vody potřebovali také materiál, který nebude nasákavý. Oba hlavní parametry pěnové sklo REFAGLASS splňuje. Skládá se totiž z malých uzavřených skleněných buněk, které drží pevně u sebe. Tyto buňky zajišťují, že zrno absolutně nepropustí vodu. Tím je vyloučen vznik kapilár a následné promrzání materiálu. Navíc je tento materiál nehořlavý a odolný vůči mechanickým vlivům. „Je to vynikající alternativa hořlavému a neekologickému polystyrenu a je vhodný například pro ty památky, kde je vlhko, nebo se vyskytují hlodavci,“ říká Ivan Podracký.

Pěnové sklo bylo použito i při poslední rekonstrukci Státní opery v Praze. Málokdo však ví, že se sem tento materiál vrátil po necelých 50 letech. Pěnosklo tu totiž bylo použito již v 70. letech 20. století, kdy bylo použito jako zateplovací prvek pro střešní konstrukci. Nyní se na pomyslné „místo činu“ vrátilo do nitra nové téměř padesátimetrové rampy pro vozíčkáře na piazzettě a na vyplnění prostoru nad garážemi. „Volba byla docela jednoznačná,“ říká Tomáš Koranda, generální ředitel dodavatelské společnosti Hochtief a dodává: „Potřebovali jsme takový izolační materiál, který je velmi odolný zatížení, a přitom se s ním velmi dobře manipuluje. Jeden kubík váží pouhých 150 kg a ani při hutnění není potřeba žádné těžké techniky. Vzhledem k tomu, že Státní opera se nachází na velmi frekventované Wilsonově ulici a je špatně přístupná těžké technice, hrál i tento fakt důležitou roli.“

 

Důležité vlastnosti pro použití u historických objektů:

• Nehořlavost
• Dlouhověkost
• Nenasákavost vody
• lehkost

Pěnové sklo – materiál vhodný pro inženýrské stavby (dálnice, železnice, atd.)
Každoročně v březnu obce a kraje rekapitulují následky mrazů, sněhu a jiných pro zimu typických jevů. Zjištění rok co rok bývají stejná. Tudíž alarmující. Čím to, že například v severských státech mají zimu mnohonásobně delší a silnější než u nás a přesto jejich silnice nápor mrazu vydrží déle než jednu sezónu? Odpověď zní jednoduše. Používají kvalitnější stavební materiály. Důvodem je i to, že v české pokladně není dostatek prostředků na komplexní opravy a tak se jen „záplatuje“. Při stavbě silnic se také nepočítalo, že za několik desítek let bude provoz několikanásobně vyšší. Navíc v Česku mohou jezdit těžší kamióny než v okolních státech a někteří dopravci váhové limity překračují. Problém nepomohou vyřešit jen přísnější kontroly, ale především osvěta v oblasti stavebních materiálů. Pěnové sklo REFAGLASS na rozdíl od jiných materiálů nenasáká vodu, tudíž nenamrzá a dokonale pomáhá stabilizovat problematická místa staveb. Je vhodné pro zásyp mostních opěr, neboť dokonale zamezí sedání mezi mostní opěrou a silničním tělesem. Díky velké třecí síle zabraňuje sesuvům a nízká objemová hmotnost vyřeší stabilizaci míst s nízkou únosností.

Nicméně proniknutí relativně nového, moderního materiálu do státní správy je tak trochu běh na dlouhou trať. Pro reference ve veřejném sektoru tak musíme na skok do zahraničí, a to jak k našim sousedům, tak i do severských států. Pěnové sklo bylo použito například při stavbě nového úseku nejdelší norské dálnice E18, kde bylo pěnosklo vybráno jako ochrana proti mrazu a jelikož byla stavba realizována na nestabilním podloží, tak se kladl velký důraz i na nízkou hmotnost materiálu. Jeden kubík pěnového skla váží pouhých 150 kg. Je velmi lehké, ale má vysokou pevnost v tlaku (při poměru stlačení 1:1,3 od 440 kPa a při koeficientu stlačení 1:1,5 od 600 kPa). Zároveň nenasákne vodou, je nehořlavé a nenamrzá. Proto je právě velmi často používáno na komunikace v severských státech, kde jsou velmi silné mrazy. Jako ochrana proti mrazu slouží pěnové sklo i v norském tunelu v Bodø, v novém úseku silnice E6, jako podloží pod finské železniční koleje, na mostě přes rakouskou dálnici A8, nebo na nádraží ve Vídni.

První vlaštovkou proniknutí pěnového skla v inženýrských sítí v České republice je projekt Jeseniova. Opuštěná budova bývalé plicní kliniky v Jeseniově ulici na Praze 3, kterou vlastní Správa železniční dopravní cesty (SŽDC), prochází rozsáhlou rekonstrukcí. Z původního objektu nezůstane příliš mnoho. Jen hrubá stavba se stávajícím nosným systémem. „Základové zdi však bylo třeba tepelně zaizolovat, proto jsme museli okolo všech zdí udělat drenážní obsypy,“ popisuje Jan Čapka z dodavatelské firmy Proxima, a.s. a dodává: „Jako izolační prvek jsme použili pěnové sklo od příbramské firmy REGLASS, které nenasákne vodu a je vyrobeno z odpadového obalového skla. Je tudíž 100% ekologické a znovu recyklovatelné. Pěnové sklo bylo díky své nosnosti použito i na výplň prostoru bývalé kotelny.

„Pěnové sklo jsme nevybrali náhodou,“ potvrzuje Jiří Svoboda, generální ředitel SŽDC. „Sledujeme moderní trendy a dáváme důraz na ekologii. Chtěli jsme si na pilotním projektu odzkoušet nový materiál. Víme, že pěnové sklo se díky svým parametrům hodí i na rekonstrukce historických budov. Pokud se osvědčí, mohli bychom ho použít i při rekonstrukci Fantovy budovy na pražském Hlavním nádraží.“

V současné době probíhá řada testování a dlouhých procesů, aby se pěnové sklo používalo i v českých pozemních komunikací právě tak, jako v zahraničí. A třeba se jednou dočkáme doby, kdy dálnici D1 projedeme bez jakýchkoliv uzavírek a omezení. 

Důležité vlastnosti pro použití u inženýrských staveb:

• nenasákavost vody (nulové namrzání)
• tlaková odolnost dobře přenášející zatížení
• nízká váha materiálu
• odolnost vůči vnějším vlivům
• nízká cena

Pěnové sklo – materiál vhodný pro nejmodernější komerční stavby
Pro své vynikající vlastnosti je pěnové sklo často využíváno i u velkých komerčních staveb. Příkladem je například jedna z nejmodernějších administrativních staveb v Praze, budova Filadelfie. Ta nabízí svým nájemcům plochu o téměř 30 000 m² kancelářských ploch v sedmnácti nadzemních podlažích, přičemž typické nadzemní podlaží má 1 760 m² pronajmutelné plochy. Dalších 44 000 m² poskytuje 6 podzemních podlaží. Realizaci stavby provedla společnost PSJ a.s., která při svých stavbách používá nadčasové materiály. Jako lehčený násyp na stropní desku 1. podzemního podlaží bylo použito štěrkové pěnové sklo REFAGLASS. Celkem na toto bylo použito 320 m³, což představovalo asi 6 kamionů. 60 m³ štěrku z pěnového skla slouží v projektu i jako izolační materiál pro zelenou střechu administrativní budovy.

Pěnové sklo bylo použito i při stavbě nejmodernějšího a technologicky nejvyspělejšího stadionu ve střední Evropě. Stadion na Tehelném poli v Bratislavě, který je zázemím pro ŠK Slovan Bratislava i slovenskou fotbalovou reprezentaci, splňuje kritéria UEFA 4. Díky tomu se zde mohou pořádat kromě mezinárodních a ligových utkání i zápasy Ligy mistrů, Evropské ligy a mistrovství Evropy či světa. Samotnou stavbu projektu zahrnující kromě stadionu také parkoviště a komerční prostory (bytové domy) prováděla firma Strabag, která postupem času postavila na Národním stadionu všechny tribuny, osvětlení, opláštění i zázemí. „Bratislavský stadion se může pyšnit statutem nejzelenějšího stadionu v Evropě,“ říká Andrej Spišiak, hlavní stavbyvedoucí společnosti Strabag a dodává: „Téměř 50 % vyrobeného tepla a chladu pochází z obnovitelných zdrojů. Proto jsme také kladli důraz na i na použití ekologických materiálů.“  Jedním z nich je i pěnové sklo, které bylo použito jako podloží chodníků a náměstí u obchodní pasáže. Jde o stavební materiál, který je vyroben z recyklovaného skla a má extrémně nízkou objemovou hmotnost. „Pěnosklo nám hezky zapadlo do konceptu ekologického stadionu, kdy jsme jím nahradili polystyrenbeton. Uvítali jsme však i jeho lehkou zpracovatelnost a nenasákavost vodou,“ vysvětluje Spišiak.

Důležité vlastnosti pro použití u komerčních staveb:

• nehořlavost
• rychlá a snadná instalace
• použití kombinace štěrku a desek z pěnového skla získá investor jedinečné řešení tepelné izolace od základů až po střechu

Pěnové sklo – materiál vhodný pro školky, školy a objekty, kde je důraz na ekologii a snižování obecních rozpočtů
Pro provozovatele mateřských škol je obzvláště v poslední době otázka použitých stavebních materiálů v jejich zařízení více než aktuální. S osvětou dochází i k nahrazování negativních materiálů za materiály ekologické. Stoprocentně nezávadným a ekologickým materiálem je pěnové sklo REFAGLASS. Výrobní technologie spočívá ve zpracování odpadových střepů z obalového skla. To je rozdrceno na skelnou moučku. Tato skelná moučka je následně smíchána s chemickými činidly, která samotná nepředstavují žádnou ekologickou zátěž pro životní prostředí. Po procesu roztavení pokračuje řízené tavení při teplotách 800 stupňů Celsia a následné ochlazení. Tím se vytvoří umělé sopečné sklo, pemza, nebo-li pěnové sklo. Vhodnost tohoto materiálu dokazuje i projektant Jiří Čech jehož společnost dostala zakázku postavit moderní, „zelenou“ mateřskou školku ve Slivenci. „Již při řešení projektu jsem věděl, že nejvhodnějším materiálem pro toto zadání je právě pěnové sklo REFAGLASS. A to nejen pro svou stoprocentní ekologičnost, ale i jiné parametry. V době energetické krize je neustále vyvíjen tlak na snížení energetické náročnosti budovy. Obce škrtají ve svých rozpočtech a žádají co nejefektivnější řešení, obzvláště u neziskových objektů.“ Nejenom že REFAGLASS je trvanlivý materiál, znovu stoprocentně recyklovatelný, ale díky tomu, že je vyroben z odpadu, může být i levnější než konkurenční materiály.

Důležité vlastnosti pro použití u objektů typu mateřských škol:

• zdravotní nezávadnost
• ekologičnost
• stoprocentní recyklace
• nízké náklady

Pěnové sklo – materiál vhodný pro užití v soukromé sféře
Pěnové sklo Refaglass nachází uplatnění i v soukromé sféře. Je oblíbeno především díky nízké ceně a pro svou snadnou manipulaci. Pěnové sklo má vysokou pevnost v tlaku, zároveň je však velmi lehké. Soukromí investoři nepotřebují při manipulaci žádnou těžkou stavební techniku. Materiál si mohou upravit sami jen klasickým hráběmi. Při stavbě základové desky pomocí pěnového skla není třeba budovat tak hluboký základ jako při použití klasického kameniva. To samozřejmě znamená méně práce a nižší náklady na techniku. Například základová deska rodinného domu soukromého investora v Žežicích u Příbrami byla se třemi pracovníky hotova již za 4 dny a to včetně všech prací. Celkově přitom bylo použito 82 m3 materiálu. Koncoví uživatelé také oceňují jednoduchou manipulaci při eventuálních opravách. Pěnové sklo REFAGLASS je nenasákavé, tudíž stačí jen poškozené místo opravit a materiál mohu znovu použít. V případě použití například polystyrenových desek je problém závažnější. Polystyren vodu nasákne a voda se dostane do všech desek. Je tedy velmi náročné nalézt konkrétní místo poškození. Navíc při opravě je třeba strhnout celou plochu střechy a mokrý polystyren se nedá již znovu použít.

Důležité vlastnosti při použití v soukromé sféře:

• lehká manipulace
• nízká cena
• „znovupoužitelnost“ materiálu
• není potřeba těžká technika, tzn. šetření nákladů