Jak založit rodinný dům bez základových pasů. Zakládejte na skle
Jednoduché stavby, mezi které řadíme i rodinný dům můžeme založit několika způsoby: Na patkách či trnech nad terénem, na betonových pasech nebo na podsypu z pěnového skla. Jaké výhody má založení na tepelně-izolačním polštáři? Jak se takové základy budují? A co je to pěnové sklo?
Základy rodinného domu jsou tvořeny často betonovými pasy – tedy jakýmisi zdmi zapuštěnými do země. Přes tyto pasy se lije vyztužená betonová deska o síle 120 – 180 mm. Následně musí přijít další vrstvy jako je hydroizolace a tepelná izolace. Až na to teprve mohou přijít vrstvy podlahy, které se běžně skládají z dalšího betonu, vyrovnávací stěrky, dlažby apod.
Ušetřit beton a tepelně izolovat v jednom kroku
V poslední době se ale prosazuje alternativa: založení na tepelně-izolačním podsypu z pěnového skla. Do základové jámy se vsype a zhutní štěrk z pěnového skla. Vznikne tak tepelně-izolační polštář, na který se přímo betonuje vyztužený podkladní beton o síle 200 až 250 mm.
Takto založený dům pak nejen že nepotřebuje základové pasy, nepotřebuje ani tepelnou izolaci pod vrstvami podlahy, jelikož je již od země izolován. Při využití založení na pěnovém skle již podkladní beton přispívá k tepelně-akumulační schopnosti stavby.
Detail napojení spodní stavby na zdivo (sokl) je jednodušší než u betonových pasů. Založení na pěnovém skle je vhodné pro všechny typy zeminy. Více informací sdělil ve studiu ESTAV.cz Jan Cimburek ze společnosti Refaglass s. r. o. a vysvětlil, jak celý systém funguje.
Co je pěnové sklo? Surovina z ČR
Pěnové sklo se vyrábí z recyklovaného skla – odpadových střepů sebraných na území ČR. Výroba probíhá tak, že se střepy namelou na moučku a smíchají se s činidly a pěnidly. Směs se v kontinuální peci napění a výsledkem je lehčené kamenivo, které lze využít na tepelně-izolační obsypy staveb nebo bazénů, k tepelné izolaci plochých střech nebo výše zmíněných základů. Součinitel tepelné vodivosti je 0,08 W/m2K, materiál je nenasákavý, objemová hmotnost 150 – 180 kg/m3, je nehořlavý.